Většina z nás by si řekla, že mírná inflace není velkou ztrátou pro náš majetek, ale tato problematika je složitější, než se na první pohled zdá. Na začátek ještě připomeneme, že míra inflace je vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen a vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12 předchozích měsíců.

 

Pro příklad se můžeme podívat index spotřebitelských cen 1/2020:

- potraviny: 107%,

- alkoholické nápoje: 109,3%

- bydlení, energie ...: 103,8%,

- výdaje na zdraví: 108,1%,

- stravování + ubytování: 109,3%

- zelenina: 5,7%

- ovoce meziročně: 14,7%

 

Díky tomuto mírnému zdražování se tyto "malé" meziroční nárusty šplhají stále výše.

 

Většině investorů tak vyvstane otázka, zda nám hrozí vysoká inflace nebo dokonce hyperinflace?

Pojďme se tedy podívat hlouběji pod povrch. Pod pozlátkem záchrany a udržitelnosti ekonomiky dochází v současné době k velkému ředění peněžní zásoby. Kupní síla měn tak logicky klesá a klesat bude, dokud takto státy budou pokračovat. Naopak díky tomu ceny hmotných aktiv porostou. Mezi stálá hmotná aktiva z dlouhodobého hlediska můžeme samozřejmě zařadit pravděpodobně všem známé zlato, avšak málokdo si vzpomene na diamanty, které díky jejich vzácnosti a stálosti vykazují mnohem větší míru stability a zhodnocení. Diamanty navíc lze osadit do unikátních šperků, čímž získávají navíc i hodnotu uměleckou.

Jak tedy státy ředí své peněžní zásoby? Jednoduše tisknou. Vlády se celosvětově předhánějí a neustále přicházejí s novými podpůrnými balíčky a záchrannými opatřeními na udržitelnost, centrální banky obchodují a nakupují dluhopisy. Díky tomu bilance Fedu jen v loňském úseku 3 měsíců stoupla o 3 biliony dolarů a likvidní peněžní zásoba v USA stoupla o 20%! Pro lepší představu, od konce února minulého roku do května minulého roku přibylo v USA více likvidních peněz, než jich v roce 1997 vůbec existovalo.

 

Likvidní peněžní zásoba v USA:

 

Co se tedy stává s hodnotou peněz, když vlády její hodnotu masově ředí? Logicky klesá. Za stejnou hodnotu jako před pár lety si už rozhodně nekoupíme stejné množství hmotných aktiv.

Pokud se tedy podíváme v číslech na historický vývoj dolaru a jeho kupní sílu, zjistíme, že celkový propad je v současné době již na více než 95% a pokud doufáte, že ostatní měny jsou na tom lépe, tak bohužel nejsou.

 

Aby to však nebylo jednoduché, inflace už se pomalu projevuje také na ceny aktiv. Mnohem výrazněji se již objevuje pojem inflace aktiv u hodnoty investic. Vaše peníze v bance totiž jen tak neleží. Banky i jiné ekonomické subjekty tyto prostředky samozřejmě za účelem zisku investují. A to pochopitelně tlačí nahoru ceny akcí, nemovitostí, diamantů, zlata, umění a dalších. Opět je krásným příkladem USA, kde byly ceny akcí v loňském březnu v průměru na nule a Fed oznámil masivní nákupy, čímž ceny stouply o 35% nahoru. I zlato v té době stouplo o přibližně 15%. 

Jak se tedy chránit před inflací? Díky řekněme dobrému marketingu států vkládá většina lidí důvěru právě ve svůj stát a jejich dluhopisy. Přitom státy jsou právě těmi, kdo ředěním peněžní zásoby způsobují ztráty. Argumentují tím, že přece úrok je nastaven 0,5% nad spotřebitelskou inflací. Mezitím však díky ředění peněžních zásob ztrácíme dál raketově hodnotu svých úspor a ceny aktiv jako jsou diamanty porostou možná i o několik desítek procent, protože si zkrátka svou hodnotu drží nezávisle na základě aktuálního trhu, také díky své stálosti a celosvětové vzácnosti. Nejlepší ochranou proti inflaci tedy z dlouhodobého pohledu poskytují hmotné investice a investice, které nesouvisí jakkoliv s burzou.